Je to v jídle

Je to v jídle

Slyšíme to ze všech stran, jezte zdravě, jezte hodně zeleniny, ovoce, luštěnin, obilovin, cereálií a ořechů, vynechejme cukr, bílou mouku, živočišné potraviny, sádlo, jezme méně masa. Návod zná kdekdo. Málokdo se však podle toho řídí. Proč tomu tak je??

Proč je tolik odvětví rádoby zdravé výživy…taková ta nejběžnější… vegetariánství, veganství, raw strava, keto dieta, oddělená strava, různé půsty a detoxy, jarní, podzimní, nutridrinky, doplňky stravy….a mohla bych pokračovat a pokračovat dále a dále. Ruce na srdce, která žena by nechtěla mít štíhlou postavu aniž by musela trpět hlady nebo si ničit zdraví a zažívání různými šílenými a méně šílenými způsoby? Nehladovět a zůstat fit a ve formě? Jde to! No a opravdu to není drahé a není to ani složité, stačí se vrátit pár desítek možná stovek let dozadu a začít do dělat tak, jak to dělali naši předci. Naše prapraprababičky v naší zemi, přirozeně, den za dnem, týden za týdnem a ročním obdobím.

Ano, máme jinou dobu, máme pohodlné domácnosti, supermarkety nabízí všechno různé zboží každou roční dobu, jahody v zimě, banány v létě, máme všeho hojnost a dostatek. Máme lednice, mrazáky, různou kuchyňskou techniku, elektrické spotřebiče, vařiče… a mohla bych napsat ještě spoustu řádků nebo stránek…Bohužel to nevyužíváme ke prospěchu svému, ale většinou se bezmyšlenkovitě tláskáme. Používáme polotovary, chemické konzervanty, geneticky modifikované potraviny, rafinované potraviny, vysoce průmyslově zpracované potraviny a potom jdeme k lékaři, aby nám pomohl s našemi problémy, za které si můžeme sami. A užíváme léky a vůbec nás nenapadne, že tím vše jen zhoršujeme a že tahle cesta vede do pekel.

Jak to tedy dělali ti naši předkové, ze neměli ty civilizační choroby? Ale oni je také měli, ano, ale ne v takové míře. Také lidi bylo méně, když dnes někdo zemře na rakovinu, tak se nad tím ani nepozastavíme, běžná věc… infarkt… běžná věc… cukrovka… normálka už i u dětí.

Proč když jsou plné lékárny léků, které mají lidem pomoci je pořád tolik nemocí??

Ráda se dívám na pohádky, naše české pohádky a taky předválečné, poválečné a historické české filmy. Tam se můžeme inspirovat kuchyní našich předků 😁, všimli jste si jak třeba Dana Medřická v klasické černobílé překrásné pohádce o Popelce dává svému muži dřevorubci takovou tu šlichtu ničemu nepodobnou na talíř? Jinou šlichtu jsem viděla ve filmu Želary s Aňou Geislerovou, také dávala svému muži na talíř krásnou “šlichtičku”. Co asi obsahovala taková šlichtička, když ten dospělý, devadesátikilový chlap z ní musel fungovat celý den? Řekla bych, že to byla nějaká směs uvařených luštenin a obilovin v nějakém poměru. V tomhle filmu to tedy nežral ani pes 😁, ale to je teď vedlejší.

Nevím proč jsme my “moderní lidé” dospěli k názoru, že potřebujeme spoustu bílkovin, abychom přežili nebo mohli vůbec fungovat. Kdy nastala ta doba, že jsme začali konzumovat velké množství živočišných produktů denně a ne jen denně, ale dokonce i několikrát za den? Snídaně “bum” chleba se šunkou. Oběd “bác” tam flákotu s bramborem, věceře, párky, vejce, flákota.

K tomu také konzumujeme velké množství mléčných výrobků, nedovedeme si ani představit, ze bychom neměli dát dětem jogurt, sýr, mléko atd. k svačine. Když o tom někde mluvím, většinou si lidé klepou na čelo, co jiného mají asi dát dětem k svačině?

Je opravdu těžké opustit dav a začít to dělat jinak. Proč to dělat jinak, když to většina lidí bude dělat pořád stejně? Kde bere kráva bílkoviny, když nejí maso a má přesto 400 kilo?

Já nemám ráda škatulkování, takovéto označování, jee jo tu znám, to je veganka, nebo vegetariánka, nebo ta nejí maso. Jo ty jsi ta bio matka… ty žereš ty kořínky, dej si maso, chudáci děti, ty jim ani nic nedopřeješ… atd. 😁tohle slyším opravdu všude, často a pořád a také se bez svojí doma připravené stravy málokde najím.

Tak prosím, abych to vysvětlila, nejsem ani veganka, ani vegetariánka, ani raw a ani bio matka a už vůbec se neživím kořínky. A dětem dám klidně párek, pokud bude opravdu kvalitní, nebo mají rády pizzu, samozřejmě jsou to děti, takže mají rády sladké. Jde o to, že jim to všechno nedávám částo a pokud to jde, hledám vždycky nejvhodnější alternativu. Nejvíc vhodná alternativa je, že co se dá vyrobím doma z nejhrubších možných surovin.

Příklad, peču chléb, mám možnost koupit mouku, nebo mohu umlít mouku z obilí, tak samozřejmě vyberu druhou možnost a mám hnedle “prvopotravinu”, kterou jsem viděla v nejsurovějším možném stavu a vím tedy, že mouka bude čerstvě umletá z celého zrna, bude tedy 100% celozrnná. Z takové mouky potom upeču dětem skvělý kváskový chléb, o kterém budu přesně vědět, co v něm je. Nemůže se mi tedy stát, že koupím chléb, který bude označen jako kváskový, ale ve finále bude obsahovat droždí, rafinovaný cukr, rafinovanou sůl, jakousi látku zlepšující mouku (ani přesně nevím, co to je, ale na obalech s chlebem je to napsané) a jiné a jiné.

To jsem jen chtěla vysvětlit princip mého tvoření a vlastně toho, o čem je tu řeč a to vrátit se k základům a vrátit se k základním potravinám, začít vařit a vyrábět dobroty o kterých nemáme ani zdání.

Ze začátku nám tyto potraviny nebudou chutnat, jsme zvyklí na chemické chutě, na všudypřítomný cukr (cukr = problém číslo 1 !!), sladkosti doma vytvořené budou jaksi málo sladké, bude to velký nezvyk. Je to tím, že ani nevíme, jak co chutná a voní. Máme oplatku… energii sbalenou na cesty… arašídovou… , která arašídy vůbec neobsahuje, pouze aroma! Když si upeču sušenky doma, dám si tam skutečné ořechy, skutečné potraviny, ne jen náhražky, aromata a CUKR.

Oni už ani ty CUKRovinky neobsahují skutečný cukr 😁! Oni obsahují glukózo-fruktózový sirup. Copak to je, to musí být nějaká mňamka, vždyť přece glukóza a fruktóza je přírodní cukr z ovoce!!  Blaf,  “chemickej koktejl” a proč to všechno? Prachy, ušetřit co nejvíc peněz a  nekde je vydělat, byznys. Potřebujeme  přece nemocné lidi, farmaceutika je jeden z největších byznysů vůbec, bez toho se svět neotočí.

Naše prabáby to možná nevěděly, že ta šlichta je pro nás to nejlepší, že ta kejda na talíři bude jednou označena za makrobiotickou stravu. Možná toužili po vdolcích z bílé mouky, a vepřové pečínce, ale my už to naštěstí víme. Krom toho naše praprabáby měly jiný životní styl, neproseděly půl dne u PC a taky prádlo musely prát v rukách, nádobí umývat ručně, topit v kamnech a to dříví se také samo nenaštípalo. Děcka neměly papírové plenky, kojily se do narození dalšího.

Ti chudší byli závislí na svých políčkách, aby se jim urodilo a někdy ani nemohli chovat hospodářská zvířata, protože by je neuživili, takže maso bylo vzácné stejně tak máslo, vejce a mléko. A také se s nimi tak zacházelo, maso 1x týdně jestli vůbec, drzěly se dlouhé půsty, slovo advent všichni známe, spojujeme si jej s Vánoci, ale je to prostý předvánoční půst. Potravinami se v zimním období muselo šetřit, aby do jara bylo co jíst. Totéž čtyřicetidenní postní doba předvelikonoční, počínající popeleční středou a konče 9 dní před Velikonocemi, domácnosti musely šetřit potravinami. Jedlo se skromně, obilí, hrách, kysané zelí, sušené ovoce pro děti místo sladkostí a zelenina, která vydrží v zimě ve sklepě (řepa, tuřín, zelí, kořenová zelenina apod.) nebo kysané zelí a samozřejmě obilí a luštěniny. V bohatších rodinách mívali o nedělích maso.

Dnešní doba, přejídáme se živočišnými potravinami, obezita je na vzestupu, obézní jsou malé děti, muži, mladé ženy, nikomu to nepřipadá divné? Vznikají nové názvy chorob, občas mě nějaká překvapí, protože vůbec nevím, co to je. Všeho je dostatek, na dětských hřištích se válejí pytlíky od chipsů, bonbonů, plechovky od komerčních energetických nápojů, je zakázané pěstovat konopí na léčebné účely, ale není zakázané prodávat dětem cukr a energeťáky. Domácí léčitelé a bylinkáři jsou podezřelí a utlačovaní, ale cigarety a alkohol jsou volně k prodeji a největší drogy jsou běžně dostupné v lékárnách v podobě léků. U pokladen cukrovinek až zrak přechází, těžko tomu odolat, kterou si vybrat? Vydělávat na nevinnosti našich nejdražších, nejmladších a nejzranitelnějších je opravdu neetické.

K tomu, abyste to začali dělat jinak nepotřebujete žádné speciální vybavení ani umění. Změní se jen způsob Vašeho nakupování a tím i obsah hrnců, které budou bublat na sporáku. A i v obchodech ušetříte spoustu času a energie, projít všemi těmi regály a chlaďáky musí byt velmi časově a energeticky náročné. Bude jich stačit jen pár se základními surovinami – ovoce se zeleninou, obiloviny a luštěniny, semínka a ořechy. A všechna zdravá a plnohodnotná jídla vytvoříte z těchto SUROVIN. Dobře všechna teda ne, některé věci v obchodech neseženete, ale je jich dostatek v e-shopech a v krámcích se zdravou výživou. Pro začátek bude supermarket stačit, než začnete třeba nakupovat BIO potraviny, navštěvovat farmářské trhy, pěstovat si svou zeleninu a dále experimentovat.

V jednoduchosti je síla

Co se týče vaření, opět žádná věda, uvařit obiloviny a luštěniny dovede každý, většinou se to dělá samo. K tomu si připravit různými způsoby tepelně upravenou zeleninu, trochu syrové a hromádku kvašené. Tu mám ve svých receptech.

Úplně nejvíc nejlepší kniha o makrobiotickém vaření je od doktorky Strnadelové a je volně ke stažení na portálu “ulož to”. Tam jsou dopodrobna vysvětleny největší chyby, kterých se člověk ve stravování dopouští a jsou tam také vypsané suroviny z kterých je vhodné vařit a to i podle ročního období, zdravotního stavu, v těhotenství apod.

Já osobně se stále učím, vlastně jsem se učila vařit 2x. Jednou běžně, klasicky jídla jako knedlíky s omáčkou (rajskou, svíčkovou, znojemskou, koprovkou atd.), řízky, bramborové saláty, pečená masa… minulost. Teď vařím jinak a co vím, že u toho zůstanu až do smrti, dělá mi dobře jednoduchá plnohodnotná strava založená hlavně na rostlinkách s minimem živočišných produktů.

Teď někteří odešli… jeé to jste měli říct hned, že jste vegani… ale já nemám rada škatulky… A také nikoho nepřesvědčuji, že jíst maso je špatné a že jíme příliš mnoho masa a mléčných produktů.

Nabízím zde způsob stravování, který léčí nemoci a také nadváhu a obezitu a učí nás soucitu ke zvířatům a k přírodě. My lidé už nejsme lovci, když jsme byli lovci, jedli jsme maso, protože jsme nic jiného neměli a neuměli. Dnes jdeme lovit maso do supermarketů, velmi pohodlně si ho odnášíme naporcované a vykostěné v našich nákupních taškách a doma ho následně zpracováváme. Vůbec jsme to zvíře neznali, nevíme, jestli před smrtí trpělo, jak bylo staré, máme k němu vztah pouze jako k flákotě.

Ale už spoustu tisíců let jsme zemědělci, dokážeme zpracovávat půdu méně či více vhodnými způsoby a ta nám dává obživu. Dokáže uživit všechny lidi na planetě a ještě mnohem víc. Místo toho pěstujeme obilí a krmíme s ním “flákotu”. A flákota samozřejmě spotřebuje velké množství rostlinných produktů a ubývá země, kde dřív byly lesy a močály a nahrazují ji další pastviny a také pole pro obživu flákot, tedy dobytka. Všechno má spojitost se vším. Kdyby si každý člověk na zemi dal maso pouze 1x v týdnu jak to bylo dřív běžné, ubylo by skleníkových plynů, které se produkují živočišnou výrobou, ale i mnoho jiných problémů a problematik.

V jiných oborech by to bylo kontraproduktivní, třeba v lékařství. Lékaři by neměli koho léčit, ubylo by infarktů, kardiovaskulárních onemocnění, obezity a diabetu. Bylo by třeba méně psychologů a psychiatrů, někteří lidé by přišli o práci, třeba řezníci.

Jednoduše jíst více rostlinných produktů a méně živočišných má velký smysl nejen pro nás samotné, ale i pro celek, lidstvo a naši planetu, pro budoucnost našich dětí.